Pokud si objednáte nějakou cestovní kancelář, většinou se dostanete do místa určení bez jakýchkoli potíží. Vše máte nalinkováno a narýsováno. A také ve většině případů jedete z místa A do místa B přímo, protože tyto organizace mají své autobusy, takže vy si nasednete a je to. Bez starostí a bez nebezpečí, že se někde zaseknete.  

Ovšem větší legrace je cestovat na vlastní triko, tedy po vlastní ose. Protože nikdy nevíte, co vás potká a co se cestou semele. Obzvláště pokud použijte k přesunu naše vlaky a je jedno které společnosti. To je pak takový skvělý nervák, protože když vám vinou zpoždění ujede spoj, tak se smíchy neudržíte. Tím spíše, že se to stane většinou tehdy, když spěcháte na nějaké setkání, nebo posledním spojem někam do Horní Spodní.  

Zažil jsem situaci kdy na jedné z tras bylo zpoždění přes půl hodiny a matka s dcerkou potřebovala stihnout poslední vlak do vesnice XY. Průvodčí sice slíbil, že to zkusí zařídit, aby spoj vyčkal, ale sám také ihned sdělil, že za to neručí. Jistě, on sám to nemohl ovlivnit. Mohl nanejvýš požádat, ale tím to pro něj skončilo. Nevím, jak to dopadlo, protože jsem musel vystoupit, ale nedokáži si představit, jak ta maminka s dcerkou dopadly. Zůstaly spát na nádraží? Asi těžko když se všechny ty menší na noc zavírají. Nu, má příště poučení, že vlakem má vycestovat hned ráno. Nejlépe již tím prvním spojem. Pak je vysoce pravděpodobné, že se do cíle dostane ještě týž den.  

Úmyslně píši, že je to jen vysoce pravděpodobné, jisté to není nikdy.  

Myj jsme něco podobného zažili cestou do Schladmingu, ale naštěstí jsme to vždy nějak stihli. Přistavený vlak v Rakousku čekal a když jsme nastoupili, rozjel se. Ne na dlouho, asi u druhé nebo třetí zastávky zůstal stát a bylo po ptákách. V jízdním řádu měl ihned odjet, ale čučeli jsme tam půl hodiny. Takže i v cizině mohou mít vlaky zpoždění.